Nový zákon o ochraně oznamovatelů v České republice: Klíčové povinnosti a aspekty

Po roce a půl zpoždění byl v České republice přijat zákon o ochraně oznamovatelů, jehož cílem je posílit oznamování protiprávního jednání a chránit veřejné zájmy v organizacích. Abychom získali přehled o klíčových aspektech této nové legislativy, hovořili jsme s Petrem Kubíčkem, Teritorry Managerem společnosti Whistlelink. V tomto článku se budeme zabývat, kdo je předmětem působností zákona, lhůtami, sankcemi, anonymním oznamováním a dalšími zásadními detaily uvedenými v českém zákoně o ochraně oznamovatelů.

Legislativní proces českého zákona o whistleblowingu

Po téměř pěti měsících projednávání schválila Poslanecká sněmovna 21. dubna 2023 zákon o ochraně oznamovatelů. Jedinou změnou oproti předchozímu vládnímu návrhu bylo rozšíření věcné působnosti zákona o přestupky s pokutou nejméně 100 000 Kč.

Návrh zákona byl poté postoupen Senátu k posouzení a případným pozměňovacím návrhům. Poslední den třicetidenní lhůty Senát návrh zákona technicky schválil, když nehlasoval pro ani proti, a přijal jej tak bez pozměňovacích návrhů.

Nový zákon o whistleblowingu byl doručen prezidentovi a podepsán 7. června 2023. Legislativní proces byl ukončen zveřejněním v oficiální sbírce zákonů. Zákon vstoupí v platnost 1. srpna 2023.

Působnost zákona

Nový zákon se bude vztahovat na všechny zaměstnavatele s více než 50 zaměstnanci, veřejné instituce a vybrané subjekty, na které se vztahují předpisy proti praní špinavých peněz (AML). Povinnost řídit se zákonem mají také obce s více než 10 000 obyvateli, finanční úřady a společnosti registrované Českou národní bankou jako finanční instituce a pojišťovny.

Za zmínku stojí, že společnosti do 249 zaměstnanců mohou sdílet svůj interní oznamovací systém s jinou společností, ale pouze do celkového počtu 249 zaměstnanců. Větší subjekty si musí zřídit vlastní oznamovací systém. Použití celokoncernového systému výkaznictví nemá v českém právu oporu.

Povinnosti pro společnosti a organizace

Povinné subjekty musí dle zákona zavést interní oznamovací systém a určit příslušnou osobu. Příslušná osoba musí být fyzickou osobou a je osobně odpovědná do výše pokuty až 100 000 Kč. Její totožnost, včetně kontaktů ve formě čísla telefonu a e-mailu, musí organizace vždy zveřejnit.

V interním systému hlášení musí být umožněno podávat hlášení jak písemně, tak ústně. Na žádost oznamovatele i osobně prostřednictvím schůzky.

Podávat oznámení můžou nejen zaměstnanci, ale i všichni, kdo pro společnosti vykonávají práci nebo obdobnou činnost (takže včetně dodavatelů služeb atd.) a dále také například uchazeči o zaměstnání. Z toho plyne častá chyba firem a to že firemní zaměstnanecký intranet, zřejmě nebude tím správným místem pro oznamovací systém.

Pro zajištění souladu musí organizace zveřejnit informace o svém systému hlášení, včetně způsobů hlášení a kontaktních údajů příslušných osob ve formě alespoň jména, čísla telefonu a adresy elektronické pošty.

Vzhledem k tomu, že se společnosti mohou rozhodnout pro vyloučení hlášení od jakékoli osoby, která pro ně nevykonává pracovní nebo obdobnou činnost, zde musí také uvést, zda jsou v rámci kanálu pro podávání hlášení přijímána externí hlášení, či nikoli.

Subjekty, které přijímají hlášení oznamovatelů, musí důsledně chránit oznamovatele před odvetnými opatřeními a zachovávat důvěrnost jejich totožnosti.

Termíny

Organizace s 250 a více zaměstnanci musí být v souladu se zákonem od prvního dne jeho vstupu v platnost, resp. od 1. srpna 2023.

Menší organizace (s 50 až 249 zaměstnanci) mají čas do 15. 12. 2023.

Organizace musí písemně potvrdit přijetí oznámení oznamovatele do 7 dnů. Oznámení mají být posouzena ve stanovených lhůtách – ve většině případů do 30 dnů, ale u složitých případů se řešení může protáhnout až o 2x o 30 dní. Vždy ale platí, že musí dát předem vědět oznamovateli o prodloužení této lhůty.

Sankce a tresty

Zákon zavádí přísné sankce za porušení oznamovacích povinností. Za nedodržení může být povinným subjektům uložena pokuta až do výše 1 milionu Kč, příslušným osobám pak až do výše 100 000 Kč. Bránění oznamovateli v oznámení nebo jeho vystavení odvetným opatřením se rovněž trestá pokutou až do výše 1 milionu Kč. Oznamovatelé, kteří v důsledku oznámení utrpěli újmu, mohou mít navíc nárok požadovat po organizaci, která se dopustila přestupku, náhradu nemajetkové újmy.

Anonymní oznamování

Oznámení musí obsahovat informace o oznamovateli (včetně data narození) a anonymní oznamovatelé jsou chráněni až po odhalení své totožnosti. Zákon sice nenařizuje přijímání a vyšetřování anonymních oznámení, ale umožňuje každé organizaci se rozhodnout, zda se příjmem anonymními oznámeními bude zabývat, či nikoli.

Další důležité údaje o českém zákoně o whistleblowingu

Organizace jsou rovněž povinny v případě potřeby navrhnout nápravná opatření a písemně informovat oznamovatele o výsledku. Musí být vedeny elektronické záznamy, které dokumentují datum oznámení, totožnost oznamovatele, obsah oznámení a údaje o uzavření oznámení. Všechny údaje musí být uchovávány po dobu 5 let od nahlášení.

Veřejný kanál pro podávání oznámení zřízený ministerstvem spravedlnosti již byl zaveden a může jej využít každý oznamovatel, který nemá přístup k žádnému internímu, podnikovému kanálu pro podávání oznámení nebo má pocit, že jeho interní oznámení nebylo správně zpracováno.

Chcete se dozvědět více? Navštivte naši stránku s informacemi o směrnici EU ohledně whistleblowingu nebo si přečtěte o národních zákonech o whistleblowingu v Evropské unii a dozvíte se více.  

Chcete zjistit více informací o bezpečném řešení pro oznamování nekalých praktik ve vaší organizaci? Objednejte si bezplatnou ukázku!