Dopady nového zákona o ochraně oznamovatelů na povinné osoby podle AML zákona

Whistleblowing se stal klíčovým nástrojem při odhalování nezákonných činností a podpoře transparentnosti v různých odvětvích. Dne 1. srpna 2023 vstoupil v České republice v platnost nový zákon o ochraně oznamovatelů, který přináší významné změny stávajících zákonů. Jednou z klíčových změn byl dopad na povinné osoby podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon). V tomto blogovém příspěvku se budeme zabývat tím, jak nový zákon ovlivňuje povinné osoby a jaké důsledky má zavedení interního systému hlášení.

Pochopení povinných osob podle AML zákona

Podle českého oznamovacího AML zákona patří mezi povinné osoby řada subjektů, včetně bank, finančních institucí, pojišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů, provozovatelů hazardních her, realitních kanceláří, advokátních kanceláří a účetních kanceláří. Tyto společnosti mají povinnost bojovat proti praní špinavých peněz a financování terorismu tím, že zavedou příslušná opatření a ohlásí veškeré podezřelé činnosti.

Novela zákona proti praní špinavých peněz

Novela AML zákona zavádí významnou změnu tím, že povinným osobám ukládá povinnost zavést interní systém oznamování, který je v souladu se zákonem o ochraně oznamovatelů. Dříve bylo oznamování porušení povinností vyžadováno pouze podle AML zákona.

Nyní však tyto společnosti musí zavést interní systém hlášení, který umožňuje hlášení jak podle zákona proti praní špinavých peněz, tak podle zákona o ochraně oznamovatelů, a to bez ohledu na počet zaměstnanců. To znamená, že veškeré trestné činy na pracovišti, narušení bezpečnosti údajů nebo přestupky, na které se vztahuje zákon o ochraně oznamovatelů, musí být rovněž hlášeny v rámci interního systému.

Důsledky zákona o ochraně oznamovatelů

Zákon o ochraně oznamovatelů se zabývá také otázkou anonymního oznamování. Ačkoli se povinnost anonymního oznámení do zákona o ochraně oznamovatelů nedostala, zůstává implementovaná v rámci AML zákona. Povinné osoby proto musí anonymní oznámení přijímat a nakládat s nimi stejně jako s ostatními oznámeními. Tím je zajištěna ochrana všech oznamovatelů, ať už identifikovaných, nebo anonymních.

Změny a problémy v procesu oznamování

Podle zákona o ochraně oznamovatelů jsou povinné osoby povinny aktualizovat své vnitřní předpisy tak, aby zahrnovaly interní systém oznamování. To zahrnuje jmenování vhodné osoby v rámci organizace, která bude zpracovávat příchozí hlášení. Zásadní je informovat zaměstnance, uchazeče o zaměstnání, osoby samostatně výdělečně činné a další spolupracující osoby o dostupnosti interního systému oznamování.

Implementace whistleblowingu v rámci zákona proti praní špinavých peněz s sebou nese specifické výzvy. Interní systém pro podávání hlášení například nelze sdílet s externími stranami a externí zadávání systému je zakázáno kvůli riziku neoprávněného přístupu k citlivým informacím. Kromě toho jsou někteří odborníci, jako jsou notáři, státní zástupci, advokáti a soudní vykonavatelé, i při podávání oznámení podle zákona AML stále vázáni povinností mlčenlivosti.

Je třeba rovněž poznamenat, že hlášení porušení podle AML zákona nelze zadávat prostřednictvím systému Ministerstva spravedlnosti pro externí hlášení. Namísto toho by se taková porušení měla hlásit Finančnímu analytickému úřadu a jiným příslušným osobám.

Zajištění dodržování předpisů

Pro zajištění souladu s novými předpisy musí povinné osoby přezkoumat a odpovídajícím způsobem aktualizovat své interní systémy hlášení. Systémy skupinového výkaznictví nejsou českými právními předpisy podporovány a sdílení interního systému výkaznictví je povoleno pouze pro konkrétní subjekty. Mezinárodní organizace proto musí posoudit své stávající systémy a provést případné úpravy, aby splňovaly místní požadavky. Subjekty podléhající regulaci AML musí rovněž přizpůsobit své systémy hlášení tak, aby byly v souladu se zákonem o ochraně oznamovatelů, a zároveň zohlednit specifika české AML legislativy.

Více informací o českém zákoně o ochraně oznamovatelů AML a legislativním procesu v oblasti ochrany oznamovatelů naleznete zde:

• Povinný whistleblowing v České republice od 1. srpna 2023
• Porozumění novému zákonu o whistleblowingu v České republice
• Stav legislativního procesu českého zákona o ochraně oznamovatelů

Společnost Whistlelink poskytuje řešení pro oznamování nekalých praktik spokojeným zákazníkům již více než 10 let. Naše řešení pro whistleblowing je dostupné na vašich vlastních webových stránkách 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Systém ve více než 35 jazycích v uživatelsky přívětivém a plně editovatelném prostředí. Data jsou zabezpečena dle ISO 270001 a jsou uložena pouze na serverech v Evropě v souladu s GDPR. Začněte Vaše zkušební období ještě dnes!